Sunday, December 22nd, 2024
archiv.mladeznickyhokej.cz - aktualizace webu ukončena v roce 2017
Veškeré informace o českém mládežnickém hokeji naleznete na hokej.cz/mladez
Od čtvrtka 10.2. do soboty 12.2. jsem strávil celé dny a noci ve Strakonicích. Konal se zde vedle tradičního Mládežnického mistrovství České republiky klubů jeden z nejlepších turnajů pro hokejovou mládež. Mistrovství České republiky Výběrů krajů je parádní konfrontací se vším co k tomu patří.
Potkaly se výběry, které „reprezentují“ jednotlivé kraje, je zde množství trenérů, agentů a samozřejmě hodně rodičů a členů jednotlivých rodin hráčů.
O rodičích a rodinných příslušnících je i mé zamyšlení. Celou skupinu budu nadále nazývat rodiči.
Dopředu deklarovaná důležitost, informace o tom, že se z hráčů budou vybírat cca tři týmy, ze kterých se na dalším turnaji bude stavět příští reprezentace šestnáctiletých pravděpodobně způsobila, že na tribunách se někteří rodiče měnili ve znalce hokeje (včetně maminek). Samozřejmě, že se vše dá udělat lépe, to je normální, ale jejich reakce jsou na zamyšlení. První na řadě je vždy trenér, pokud se daří, tak má spoustu „kamarádů“, v opačném případě může samozřejmě za všechno a je diletant, de..l atd. Dále jsou na řadě jednotliví hráči. Opět, když se daří, tak vyplavávají jen drobné připomínky, ale už se objevuje maličkost, nikdy nejde kritika k vlastnímu synovi (což je normální a dá se to pochopit), ale většinou k synovi nebo synům rodičů, kteří u diskuze nejsou. Vše narůstá při neúspěších, což se projevuje hlasitými výroky. Znovu nejde o vlastního syna (dá se pochopit), ale o jiné, kteří mu vše kazí. Diskuze se odehrávají mezi rodiči, ale pokud rodič náhodou potká např. trenéra nebo agenta, tak se vše opakuje i v této diskuzi.
Mám také syna – hráče a vždy se snažím hledat nejdříve chyby u něj a pracovat na nich. Na turnaji jsem měl pocit, že v mnoha případech jsem potkal rodiče „bezchybných“ hokejistů, kterým ti ostatní jen brzdí jejich prezentaci před trenéry a agenty.
Vše co jsem popsal mě mrzí a přemýšlím, jestli jedním z menších problémů našeho hokeje nejsou také rodiče – trenéři.
Snažím se řídit heslem: „Přej a bude Ti přáno“, ale slyšel jsem okolo spíše: „Pomluv ostatní a sám budeš nejlepší“.
Jsem optimista, někdy i přehnaný, tak věřím, že vše co jsem popsal se neděje pořád a bude to jen lepší. Jeden můj kamarád mi kdysi řekl: „Víš v Americe se vždycky všichni ptají sami sebe, co bych měl sám na sobě zlepšit, abych byl taky tak úspěšný jako ten nebo ten?“ Jsem přesvědčený, že v tom je veliká pravda a bude platit v budoucnu i v naší zemi.
R. Hozák
You must be logged in to post a comment.
Jak ten náš hokej může vypadat, když je mezi náhradníka Lehký. Žádný klub ho nechce, ale tatítek má známe na svazu. To hovoří za vše.
Nejni zač, Romane
Pro parchantek (ip-89-103-66-92.net.upcbroadband.cz): Taky názor. Díky
tak si vem plínu a jdi bulet jinam
To je návrh na řešení? Nic moc.
Po zkušenostech s protekcí, kamarádíčkováním, lituji, že jsem kluka na hokej dal.
Svůj příspěk jste nazval turnajové zamyšlení a popisujete zde chování rodičů – trenérů a přemýšlíte o něm jako o menším problému našeho hokeje….Zřejmě máte na mysli konkrétní případy z tohoto turnaje. Když vezmu přípravu vašeho výběru Prahy ,je jasné, s jakými ambicemi jste k tomuto turnaji přistupovali.O to větší je potom zklamání.To co zde ale popisujete není problémem jenom tohoto turnaje.Je to problém celého mládežnického hokeje,respektive celé naší společnosti a to nejen ve sportu.
Na stránkách pany Zachy vyšel nedávno jeden zajímavý rozhovor s panem Totterem kde odpovídá na tuto otázku:
Mohl by ses pokusit vyjmenovat, podle svého názoru, tři největší problémy našeho současného mládežnického hokeje ?
1) Každý trenér je trochu egoista, realizuje se, dá kus sebe do tréninku. To je dobře, ale chybí nám jednota a systém. Jednotnost tr. procesu a metodiky, struktura a počty tréninků. Např. pondělí: v konkrétní věkové kategorii by měly být všechny týmy 2 x na ledě a jednou suchá příprava, toto by měl dodržovat trenér každého klubu, tréninkový týdenní plán jednotný pro všechny. Samozřejmě si tam dá něco svého, své prvky, kterým věří a které fungují, ale všichni by měli dodržovat tyto „noty“. Toto je hlavní rozdíl mezi námi a vyspělým světem, kde je už dodržování této struktury naprosto samozřejmé.
2) Druhým vážným problémem je, že u nás někdy nehrají nejlepší hráči. Roli hraje protekce,protěžování, známosti – to je ve sportu velká nespravedlnost. Toto je velká bolest čs. hokeje.
3) Vnitřní disciplína trenérů a hráčů je u nás menší než ve vyspělých zemích. Je třeba hltat moderní trendy, zábava v malém množství a naprostá pohlcenost hokejem.To vidím jako zásadní podmínku toho, aby se z někoho mohl stát hokejista Není možné jeden den trénovat a druhý den se věnovat kultuře nebo jiné zábavě. Když se někdo naučí flákat hokej, mít v hlavě jiné myšlenky a trvá to delší čas, už to potom nejde dohnat. Pracovitost a morálka trenérů a hráčů, to vidím jako třetí velký problém českého hokeje
Před časem vydal ČSLH dokument s názvem „ETIKA V LEDNÍM HOKEJI“.
http://www.ustecaci.estranky.cz/clanky/informace/etika-v-lednim-hokeji.html
Možná ho někteří rodiče nečetli a nebo četli,ale už zapomněli.Bohužel rodiče nikdo nevychovává.Ani já se nepovažuji za vychovaného rodiče a možná moje reakce na určité situace nejsou správné. Snažím se ale z podobných příspěvků poučit.
Syn hraje kokej od 4 let a můžu řícz,že protekce je zřejmá už ve škole bruslení.Například u nás na Kladně mají kluci dvě šatny-podle ročníků 2006,nebo 2007.Přesto někteří kamarádi trenérů jsou v hezké velké šatně,která je určena pro ročníky 2006.Nic proti,kdyby tam bylo místo,ale někteří hráči 2006 měli smůlu a byli posláni do menší šatny,že už tam prý není místo…tak proč tam brali kamarádíčky a jejich děti ročníku 2007?Je to jedna z mnoha maličkostí,které Vás otráví…..Robert