TÉMA 1/: Vyhodnocení působení čs-kluků ročníku 1997 v americké soutěži – USA Bantam 1997 AAA, v sezoně 2010/2011:
Dokázali se čs-kluci adaptovat do amerického života a přizpůsobit se tomuto pro ně jistě rozdílnému životu?
Já si vždy kladu maximální cíle a maximální požadavky a musím říct, že asi úplně nedokázali. Nemůžeme se zde měřit s nejlepšími týmy, ty nejlepší týmy mají vyrovnanější kádry a jsou na tom lépe, kluci se přizpůsobili na ledě, museli změnit tempo zápasu, intenzitu, to se srovnali během 3 týdnů, pak způsob hry. Přínos pro tým by mohl být větší, ale to už záleží také na každém jednotlivém hráči, jak se přizpůsobí k týmu. Nedokázali rozhodovat zápasy pro nás, myslel jsem si že v těch průměrných zápasech budou více u rozhodujících okamžiků, více u klíčových okamžiků, budou dávat branky a to se často nestalo, vybojovat přesilovou hru, dát finální přihrávku, tam si myslím, že to nebylo úplně ono.
Byli čs-kluci přínosem pro svůj americký tým v soutěži?
Tak to určitě byli, všichni co tady byli celou sezonu, tak určitě byli přínosem, v klíčových okamžicích sezony, to tedy odpovídalo, pro tým to bylo přínosem, nedovedu si představit kdyby tu nebyli, tým byl s nimi silnější.
Jak si vedli čs-kluci v této americké soutěži?
Já nevím, jestli hodnotit individuálně, měli by to vědět od nás, kdo sem jde z Čech si neumí představit ten tlak na hráče, co je tady čeká, kvalita soutěží, hodně lidí nepoustoupilo tu cestu, že sem toho kluka dali ve 13 letech, neměli tu možnost, někteří vyčkávají, jak tenhle projekt dopadne, někteří čekají jen na chybu nebo nějakou kritiku. Ta závist od některých spoluhráčů, jejich rodičů tady je, my jim říkáme nedostatky na ledě, interně, a ne někde na internetu. Pro kluky lepší, když to zhodnotíme v celku. Jinak si myslím, že přispěli v kombinaci, myšlence do hry, tady se hraje jednoduchý, rychlý hokej, je třeba tam dát změnu do zápasu, každý mohl získat nové zkušenosti v obrovské konkurenci, na kterou nebyli v Čechách zvyklí.
Co tě v celém průběhu dosavadního pobytu a účinkování čs-kluků v USA nejvíce příjemně překvapilo a naopak, co Tě nejvíce zklamalo?
To se vše prolíná, zklamalo, že měli být více v klíčových okamžicích zápasů, měli rozhodovat ty zápasy, kdy měli dostatek prostoru a důvěru trenérů, trpělivost, ale potěšilo mě jak se k sobě dokázali chovat v tom cizím prostředí. Já jsem rád, že jsem tady s nimi mohl pracovat a doufám, že jejich kariéra bude pokračovat, ať budou tady nebo kdykoliv jinde, já jejich kariéru osobně budu sledovat. Každý má předpoklady na to, aby se prosadil, záleží jenom na nich.
Myslíš si, že čs-klukům dal dosavadní pobyt hokejově a lidsky více, než kdyby tito kluci působili tuto sezonu ve svých klubech a soutěžích v Česku?
Stoprocentně lidsky, vědění jazyků, nová kultura – obrovská zkušenost, museli se přizpůsobit, jít ve 13-ti letech do jiného prostředí bez rodičů, to je do života velká zkušenost. Po hokejové stránce – věci, které zatím v Česku nejsou, ale já si přeji aby byly, nesrovnatelná kvalita zápasů, o rok výše až dva než v Česku, obrovské nasazení hráčů, díky mentalitě hry tady těch USA hráčů – to je nesrovnatelné, a hlavně času stráveném na ledě – v Česku by tolik prostoru na ledě nedostali, jaký dostávají tady v těch zápasech.
Dle Tvého mínění, přistupovali doposud čs-kluci k tomuto pobytu a k této jejich možnosti – zodpovědně?
Já si myslím, že velká většina kluků se snažila o maximum, nejsem přesvědčen, že to byli všichni, od některých kluků bych čekal lepší přístup a více si vážit této šance.
Můžeš něco konkrétního, nebo někoho konkrétního uvést, nebo vyzdvihnout u čs-kluků?
Určitě by se našlo, každý měl svůj určitý přínos.
Míša M. (obránce) – se zvednul k hornímu času, se srovnáním s loňskem, kdy jsem ho měl na turnaji, udělal pokrok – chodil na oslabení, na přesilovky, musel zlepšit a zrychlit rozehrávku, bránit jinak, čistěji, důraz v soubojích, čtení hry, velká změna, velký plus co se týká zkušeností,
Honza H. (brankář) – je jiný, pohotová střelba hráčů, jiné úhlování, vyjíždění, okamžitě musí být připravený pro další zákrok, jde do dorážek, komunikace s beky, pro Honzu to je velký posun,
Albert J. (útočník) – přínos pro bruslení, musel více pracovat dopředu, dozadu, více využívat své parametry v soubojích, pohotovost střelby, velký přínos, chuť do brány, vybruslovat z prostoru, kde musel vše brát na sebe, jde vidět, že musí být u důležitých okamžiků,
Martin S. (útočník) – musel změnit styl hry, musel hrát hokej, který bolí, ne být egoista jako v Česku, hrál proti těžším protivníkům, musel se dostat na jiný stupeň v práci pro tým, jinak hrát situace 1 -1, popral se s tím.
V současné době se tvoří v Česku – 2 výběry ročníku 1997, jednak na turnaj Lekov CUP 2011, ale hlavně pak na turnaj ročníku 1997 WSI, tedy vrchol sezony, jenž bude koncem dubna v Praze. Myslíš si, že tito kluci, kteří prožili celou sezonu v USA by byli pro tyto tvořené týmy přínosem?
Myslím si, že by byli přínosem pro oba výběry, někteří z nich i výběry 97 v minulosti absolvovali, nemáme problém s jejich uvolněním. Ale nechci je nikam tlačit a navíc si myslím, že oba výběry už měly různé tréninkové kempy a nebylo by fér k ostatním hráčům, kteří je absolvovali, aby do nich zasáhli. Za sebe přeji oběma výběrům, co nejlepší výsledky v mezinárodní konfrontaci, která je pro každého hráče důležitá

TÉMA 2/: Výchova reprezentantů v USA, v týmech U17 a U18:
Minulém týdnu jsi měl možnost navštívit tréninkové centrum narodních týmů USA U17 a U18 – jak bys to vyhodnotil?
Jsem rád, že jsem měl možnost nahlédnout do jejich programu. Byla to pro mně obrovská zkušenost, hráči v dopoledních hodinách studují, nemají žádné ranní a dopolední tréninky, věnují se škole, protože Ann Arbor je brán jako studijní městečko. Je zde na výběr, množství škol. Odpoledne začíná trénink na ledě od 14 hodin, kdy jsou na ledě jen brankáři a speciálně vybraní hráči pro střelbu. Je to trénink pro gólmany a trvá 30 minut, dalších 60-90 minut je normální trénink na ledě. Začíná se normálními cvičeními na střelbu, ale do každého cvičení je vždy vložen jeden herní moment a cvičení získá úplně jiný rozměr, stejně tak se mění příjem kotouče a přihrávka v různých obměnách. Hodně se pracuje speciálně s obránci a útočníky, kde hráči pracují na svých dovednostech. Množství tréninku na ledě je věnováno různým hrám na malém prostoru, opět s přesným a cíleným přínosem pro hru. Po hodinové pauze pokračuje trénink v posilovně, kde má každý hráč svůj přesný program, dle svých fyzických dispozic, kde má přesně danou zátěž a počet opakovaní.
Jinak obě kabiny U17 i U18 mají společné prostory, kde je hodně motivačních hesel, vypsané základní principy hry a různé motivační příběhy z různých oborů.
V dalším patře nad kabinami je video-místnost pro tým, kde hráčům chodí přednášet například odbornici na výživu, ale třeba i vojáci, jak musí spoléhat jeden na druhého, příslušníci policie, kteří mluví o chování, snaží se působit na hráče a jejich mentalitu. Dále jsou v tomto patře ještě kanceláře trenérů, skautů a pracovníků USA-Hockey.
V posledním patře je pak obrovská posilovna i s trenažerem na bruslení a možnosti tréninku střelby. Hráči vůbec nepoužívají stroje, ale pracují se svojí váhou, jedno ručkama, TRX pásem, který je znám už i u nás, dále používají vzpěračské nadhozy, kterých mají k dispozici šest.
Na závěr dvě zajímavosti – v posilovně jsou jen běžící pásy, hráči mají zakázáno používat kola v tomto věku – jen běhají. Další zajímavost je, že hráči kromě běžných iontových nápojů, používají po tréninku jako doplněk stravy čokoládové proteinové mléko, které svým složením nejlépe doplní vydanou energii. Jinak oba týmy hrají nejvyšší amatérskou juniorskou ligu, nehrají tu poloprofesionální zde v Americe. Letos vlastně ročník 1993-U18 a 1994-U17 hrají proti ročníkům 90-94. Většinu této soutěže odehraje U17 a asi 20 procent zápasů U18, která jinak hraje zápasy s universitami a samozřejmě oba týmy mají i mezinárodní program (potěšilo mně, že si chválili organizace turnaje v Hradci Králové, kterého se zúčastnili a i ho dokázali vyhrát). V minulém týdnu ještě USA U17 bojovala o play-off, tak jí v zápase pomohli i tři hráči z USA U18.

TÉMA 3/: Systém reorganizace výchovy „hokejové“ mládeže v ČR:
Aleši, kdybys měl tu okamžitou „moc a možnost“, jaké konkrétní kroky bys udělal hned – za účelem zlepšení úrovně výchovy českého žákovského a mládežnického hokeje?
Zmenšil bych hřiště na šířku 26 metrů a rozšířil krajní pásma dle rozměru NHL a zřídil akademie. Vím, že tady padají jména oddílů, kde mají být akademie,ale neslyšel jsem jaký to bude mít smysl. Podle mně si jen pomůžou oddíly, které dostanou pojmenování akademie, že získají lehčeji hráče z jiných oddílů, ale soutěž to nijak nezkvalitní, ba naopak budou hrát ještě méně vyrovnaných zápasů ve své soutěži, zase se vše rozmělní, neslyšel jsem počet akademií – jestli 1, 7, nebo 20. Podle mně je jediná cesta, zřídit jednu akademii v Čechách, jednu na Moravě, musí to být svazová akademie, ne určitého týmu, klidně to můžou být tři města v Čechách, tři na Moravě, dle kategorií, nemusí být všechny tři v jednom městě. Do každé kategorie se vybere nejlepších 44 hráčů pro dva týmy, jeden Český, jeden Moravský tým. Z akademie v mladším dorostu bude hrát kategorii staršího dorostu, dvě akademie staršího dorostu bude hrát juniorskou extraligu, dvě akademie v juniorce budou hrát 1. ligu mužů, popřípadě extraligu, samozřejmě vše provázané se školou. Hráči budou hrát zápasy pod tlakem, budou mít kvalitní trénink, stravování a všechny možnosti pro svůj růst. V dubnu bych udělal kemp, kde by se hráči mající zájem o akademii sjeli, hráli zápasy mezi sebou a byli vybráni Ti nejlepší. V akademii by trénovali svazoví trenéři, kteří by klidně mohli dělat reprezentační výběry, protože těch několik akcí za rok s nároďákem by nijak nezasáhlo do chodu akademie, navíc je předpoklad, že by v akademii byli potencionální reprezentanti. Celkem to znamená 12 kvalitních trenérů. Hráče by do akademie vybrala komise složená ze svazových trenérů, českých skautů, kteří skautují pro NHL a 5-6 bývalých hráčů, aby byl zaručen férový průběh, bez protekce. Když bude hráč vybrán do akademie, jeho mateřský tým dostane finanční kompenzaci (výchovné) od svazu. Podle mně je to jediná cesta, aby hráči neodcházeli do zahraničí a jediná momentální cesta, jak začít v Česku vychovávat hráče. Do prvního ročníku akademie, tedy 13, 14 let, by všichni hráli ve svých oddílech. Podle mně by na to svaz mel získat prostředky a investovat je pro výchovu hráčů, samozřejmě v hlavě mám další navazující věci a úpravy, ale toto bych udělal hned, kdybych měl tu možnost – pro Český hokej.

Aleši – moc děkujeme a přejeme Ti, ať stále – jen a jen daří.

You must be logged in to post a comment.